Po šesti letech jsem se rozhodl předělat své osobní logo, aby lépe reflektovalo, kým a proč tu jsem.
Popravdě už si ani nejsem jistý, co vlastně původní logo mělo vyjadřovat, ale nejspíš labyrint-spletitost mysli. Nebo Labyrint Světa a Ráj Srdce?
Možná to byl jen rozmar mého ega, každopádně to vyústilo v hledání značky nové. Mojí snahou původně bylo do loga promítnout principy tzv. posvátné geometrie, ale po několika návrzích jsem došel k tomu, že by to byla jen póza.
Uvědomuju si, že se mě tato geometrie bytostně týká, od atomů a molekul v mém těle, přes buněčné dělení a proporce končetin, až po samou Duši, ale v těchto tajemných obrazcích jsem zkrátka neviděl otisk toho, čemu lidé říkájí Tomáš Jankó, nebo Jankoš.
Už se sice necítím být ztotožněn jen se svým egem, ale roky teorie a praxe v grafickém designu mě naučily něco o jednoduchosti, zapamatovatelnosti, a hlavně o celkovém smyslu.
Tudíž to, co vzniklo a nyní používám jako své logo, je určitá typografická hříčka písmen mojí přezdívky a také vyjádření ucelenosti a sjednocenosti mužského a ženského principu ve mě. Každý z nás v sobě slučuje obě složky, nikdo není „jen muž“, nebo „jen žena“.
Integrace obou těchto částí mi pomohla pochopit spoustu vnitřních pochodů a umožnila mi nalézt řadu odpovědí a rozšířit přitom vlastní vědomí. A navíc moje logo prý vypadá jako smajlík 🙂
